V popředí příběhu je Robert Eroica Dupea, jenž hodil za hlavu svoji velmi slibnou kariéru pianisty a pracuje jako dělník. Žije s Rayette, která pracuje jako číšnice v bistru. Když Robert uslyší, že otec je těžce nemocný, vydává se domů jej navštívit. Tam je Robert opět konfrontován s bohatstvím a životním stylem své rodiny, které se na čas zcela zřekl… Carole Eastmanová s Bobem Rafelsonem napsali silný příběh o hledání identity, s řadou komických i tragických momentů, jenž překvapil charakterově rozporuplnými hrdiny a nekonvenčními dialogy. Při realizaci za kamerou stál tvůrce maďarského původu László Kovács, jenž rovněž nasnímal Bezstarostnou jízdu, a stal se jedním z nejlepších kameramanů své doby. K silným momentům snímku patří například dokonalou absurditou nabitá scéna kuřecího salátu, který si objednává Robert u neochotné číšnice v restauraci, stejně jako jeho smutkem a melancholií prodchnuté bravurní pianové sólo na jedoucím náklaďáku mezi auty na přeplněné silnici.